Objekt využívá topení pomocí pelet, rekuperace a solárních panelů. Celá stavba nabízí propojení památkového objektu s novými, ekologickými technologiemi. Plnou penzi nám zajistil kuchař z lokálních potravin v kuchyni přímo na faře. Hlavní náplní byly aktivity zaměřené nejprve na stmelení kolektivu a následně hry s ekologickou tématikou. Během pobytu jsme spolupracovali opravdu každý s každým, vyzkoušeli jsme si kromě spousty věcí také naše schopnosti řídit samosprávu obce pomocí simulační hry, kde jsme se seznámili s možnostmi ekologických aktivit a investic ve městech a vesnicích. Už nyní přemýšlíme, jak a čím oslovit vedení naší obce, co by se dalo udělat a s čím bychom právě my, žáci naší školy, mohli pomoci. Zjistili jsme také, že spolu umíme být, a že je nám spolu dobře, což není samozřejmé, a proto si toho velmi vážíme.
V Horním Maršově byla moje nejoblíbenější aktivita „ekologické divadlo“. Hra spočívala v tom, že jsme na papírku dostali scénu, kterou jsme měli sehrát, např. království, které mělo problém se skleníkovými plyny. Král zavolal mladého muže, který měl všechny zachránit novým přístrojem, co umí vysát právě ty skleníkové plyny. Jenže stroj najednou pracoval tak, že v království začalo mrznout. Z toho plyne jasné ponaučení, že někdy je něčeho prostě příliš. (Bára Hošková)
Já, Simča a velká Terka jsme byly spolu ve skupině a měly jsme být „elektromobil“. Já byla motor, Terka nárazník a Simča řidič, který řídil celý automobil a dával nám pokyny. Jen řidič neměl zavázané oči. Motor kopíroval pokyny řidiče a nárazník dával pozor na díry na cestě. Asi nejvíc se mi líbil řidič, protože mě bavil a také jsem viděla. Když jsem byla motor, tak jsem několikrát upadla do sněhu, a když jsem byla nárazník, tak jsem se bála každého kroku. (Tereza Smetanová).
První den jsme na večerním programu šli přes hřbitov do kostel. Každý sám. Když jsme všichni přešli, tak jsme si vzali obálku a tužku. Rozsvítili, a my jsme si přečetli text, co byl na papíře a odpověděli nebo spíš doplnili věty. Odevzdali jsme obálku s papírem a šli zpět na pokoj a už jsme měli volno. (Míša Doležalová)
Nejvíc se mi líbila hra s auty, která byla ve středu. V každém týmu byli 3 lidi. Jeden z nich byl nárazník, druhý motor a třetí řidič, který měl za úkol řídit auto. Nárazník a motor měli zavázané oči a řidič musel auto dovést na určité místo. Všichni jsme se prostřídali. Všichni jsme padali a naráželi do sebe. Moc mě to bavilo. (Simona Stroukalová)
Nejvíc se mi líbila aktivita „Podnebín“. Aktivita spočívala v tom, že jsme se v rozlosovaných skupinách proměnili ve starosty a starostky obcí. Rozhodovali jsme o dvoumilionovém rozpočtu a o opatřeních proti extrémnímu počasí. Za opatření jsme získávali body a cílem hry bylo na konci zůstat v „plusu“ s rozpočtem a mít nad 60 bodů, které vyjadřovaly spokojenost našich obyvatel. Všichni jsme tyto věci nakonec splnili a naše obec „Dolní Větrník“ získala i 64 bodů. (Anna Hošková)
V Horním Maršově na Eko-pobytu se mi nejvíce líbila aktivita „Podnebín“, kde jsme si vyzkoušeli, jak se přizpůsobit následkům klimatických změn. Zároveň jsme tam počítali s penězi a učili se hospodařit. Byla to týmová hra, takže jsme se zapojili všichni. Tato hra mě bavila. (Jiří Macháček)
Na Maršově se mi moc líbilo, hlavně ten sníh, mega moc mě bavily ty hry, až na jednu hru a to bylo, jak jsme si hráli na starosty a jak jsme kupovali ty věci kvůli potopě atd. Jídlo bylo dobré, až na tu svíčkovou (tu nejím). Nejvíc mě bavilo divadlo a jak jsme chodili po městě a pak také zvířátka: koza a dva beránci, kocourci. Ta zvířátka mi docela chybí. Jak jsme hráli na schovku, to bylo taky super. Klidně bych tam jela ještě jednou. (Teri Fousková)
Nejvíc se mi líbilo, jak jsme hráli divadlo. Všichni byli skvělí, první šla Áňa, Verča a Valča, potom byly Síma jako bůh Čivavák, Natka jako poddaný a Bára jako královna. Jirka, Míša, Michal měli zvyšování nadmořské výšky a potopy. Nejvíc mě dostala scénka, kde Jirka jako ruský odborník na potopy vytáhl z kapsy lžíci na dezert a vykřikl: „Jdu na to!“ Zvedl se a odletěl z místnosti vykopat hlubší příkop. Niky, Roman, Domča a Tom, u nich jsem nepochopila, co měli za téma, ale bylo to cool. Marie, velká Terka, malá Terka a Vlnovka jsme dostali lísteček s textem a tématem: Byly jsme někde v Austrálii a začalo tam něco hořet. Ještě před tím nám malá Terka vybrala kostýmy – zateplené věci! Pro Austrálii! Rozdělily jsme si role, já jsem dostala roli pastýře. Malá Terka byla ovce, měla na sobě moji černou chlupatou mikinu, velká Terka Frenk a Vlnovka byla nejdřív manželka a pak policajt. (Marie Lukášová)